Kapky deště ve tvých vlasech
Dny,
které se už nevrátí
a v kapkách deště rozpouštěla světla
pouličních lamp
já stál jsem v okně – rád se dívám, jak se
stmívá
a hledal odpovědi na otázky, které si každý musí najít sám
a kapky smáčely ti vlasy a stékaly do očí
málokdo si těchhle věcí ještě všímá
a málokdo je vlastně rád, když se namočí
jenom ty krásný chvíle ve vzpomínkách zůstanou
na kapky deště ve tvých vlasech
na dny, kdy jsem chodil za Danou
Láska v paradoxech
co mluví
sprostě a nikdy neplní domácí úkoly
a hodní kluci
stojí venku v dešti – sami
jen se svojí
sbírkou básní
proč neumřeme
mladí, proč neumřeme krásní
a s duší
smutkem nepopsanou, jak prázdný list papíru
teď už mě asi
nikdo neobrátí na víru
a pak přijde
láska – a to všechno změní
život
s láskou skýtá utrpení,
život bez
lásky jen zatracení
proč
pro nás dva už v lásce místo není…